Můžou si ženy s rakovinou barvit vlasy? Jsou rostlinné barvy VOONO vhodné po chemoterapii? ANO, jsou. 🙂 K tématu RAKOVINA A VLASY jsme vyzpovídali zakladatelku organizace MAMINY S RAKOVINOU Šárkou Šteinochrovou.
Mohla byste se nám představit vlastními slovy, jaký je Váš příběh a čemu se věnujete?
Ráda bych se představila nějak jednoduše, ale život i lidé jsou často velmi komplexní a celý život se nedá shrnout do pár vět. Stejně tak nemám ráda nějaké škatulkování, které by mě někam konkrétně hodilo a řeklo Vám kdo jsem. Donedávna jsem to totiž vlastně nevěděla ani já sama. K tomu poznání, kdo jsem a co tu vlastně mám dělat spustil až loňský rok, kdy mi jako 25 leté mamince 15 měsíčního chlapečka diagnostikovali rakovinu, téměř měsíc po mojí mamince. A vydali jsme se společně do boje proti nemoci. Než jsem zakrátko pochopila, že proti ní bojovat nemůžu, protože je moje součást a mám se z ní učit. Otočila jsem tedy kompletně celou svou dosavadní životní filozofii a začala se učit pracovat sama se sebou vnímáním vlastního těla a taky učením se od syna, kterého jsem do té doby učila jen já sama. V rámci svojí terapie jsem založila blog maminysrakovinou.cz, kde jsem sdílela náš rodinný příběh. Velmi rychle mi ale došlo, že jen tím sdílením pomůžu naprosto minimálně a rozhodla se na blogu vystavět základy pro organizaci MAMINY S RAKOVINOU. Teď jsme ve fázi, kdy si plním svoje zapomenuté touhy, žiju svůj život plný barev a snažím se do něj vměstnat vše, co mě dělá šťastnou. Píšu knihu, také pracuji na kuchařce pro onkologicky nemocné. Vnímám řeč dětí a snažím se z toho naučit i něco nás dospělé. Jako zdravotní sestra aplikuji i zkušenosti z této oblasti, rozšířeno o psychologii, psychosomatiku a nově tedy i sociální práci. Dokonce opět zvažuji návrat na studia, abych si dále rozšířila své obzory a vše to prokládám kreativním tvořením. Tomu jsem se věnovala před synovým narozením. Všechny ty barvy, zájmy a dovednosti se teď tak spojili v jednu velkou CESTU.
Vaše organizace MAMINY S RAKOVINOU je moc krásný projekt. Přiblížíte nám ho?
Ano, také s to myslím. Tento projekt, zde vlastně nemá obdoby. Jako první se totiž zaměřuje na nemocné matky napříč všemi onkologickými onemocněními. Celé je to vystavěno tak jak jsem to v průběhu léčby vnímala, tato problematika v ČR nemá dosud řešení. Jen díky tomu tak zaplníme díru v systému. Celé to leží v základních kamenech toho co chce každá matka ať už zdravá nebo nemocná. Zajistit funkčnost rodiny, bezpečné domácnosti, fungujícího prostředí pro své děti. V době nemoci, ale není tolik síly na to vše zajistit a potřebujeme trochu pomoci, obzvlášť v případě, že nemáme někoho doma k ruce každý den. Pacientkám po léčbě nebývá příliš dobře ať už fyzicky nebo psychicky. Často říkám, že rakovina je nemoc celé rodiny a ovlivňuje její chod a rovnováhu. My pracujeme na tom, aby se maminkám i zbytku rodiny dostalo potřebné podpory, pochopení informací, či případně i financí, kterých v léčbě ubývá.
Je téma „ženy s rakovinou a vlasy“ tabu? Co se děje vlastně s vlasmi děje během léčby rakoviny?
Zajímavá otázka. Nemyslím si, že vlasy a rakovina jsou tabu, ztrátu vlasů s léčbou rakoviny máme spojenou vlastně všichni. Je to ale zároveň také událost, která ženě způsobí jednu z největších obtíží na začátku léčby. Vlasy jsou korunou krásy každé ženy a pokud o vlasy přijde nedobrovolně, právě vlivem léčby zhruba 10. den první dávky chemoterapie, tak to značně ovlivní její psychiku i celkové rozpoložení sil, také to na ní hned v začátku prozradí že je nemocná, což s sebou přináší nepříjemné pohledy okolí, lítost a někdy i horší projevy lidské stránky. Na ní to má neblahý vliv, v té době ještě není připravená a většině případů vyhledává co nejrychleji nákup paruky, aby svůj handicap maskovala. Vlásky pak začnou ke konci léčby zase narůstat v podobě chmýříčka, postupně přibývají na hustotě a síle a vlastně zjistíme, že jejich struktura je odlišná od těch původních. Tím, že došlo i k uvolnění kořínku v začátků, naroste kompletně nový (jiný) vlas, který bývá tmavší a také vlnitý nebo přímo kudrnatý. Říkáme jim chemo curls. Někdy se, ale stane, že určitá místa na hlavě váčky neobnoví a vlasy tak v těchto místech nenarostou a zůstanou tam malé koláčky bez vlasů.
Jakou vlasovou péči smí používat lidé trpící rakovinou?
Všeobecně to záleží, spíše na nich samotných, zda jsou typ, který to neřeší anebo jsou rády když se vyvarují další zbytečné chemie a ušetří tělo, které je už tak plné toxickými látkami, které chemoterapie obsahuje. Na péči nám v první řadě postačí voda, holá hlava je zkrátka rychle umytá a také suchá. Je to zkrátka velmi praktický a nenákladný střih na péči. Hlava, ale velmi často osychá nebo se tvoří vřídky a pupínky, které je vhodné v základu alespoň promazávat, například kokosovým olejem.Často se setkávám s tím, že ženy s příchodem prvních vlasů chtějí jejich růst něčím podpořit, podle mě je to ale zbytečné. Vlas roste poměrně rychle sám, protože je zdravý a nepoškozený. Tyto vlasy jsou zkrátka v TOP kondici, proto bych ani nedoporučovala je hned něčím barvit, rozhodně ne klasickými barvami plnými chemie, spíše jen výživu a péči v podobě olejů, kterými se promasíruje i pokožka hlavy a aktivuje tak místa, která růst vlasů ještě nespustila. Masáž má samozřejmě i uvolňující účinky pro pokožku hlavy hodí nás i do stavu relaxace, což je další bonus.
Proč jste zvolila VOONO a celkově přírodní kosmetiku?
Důvodem pro moji volbu je právě ta potřeba co nejvíce ušetřit tělu, které dostalo nepřiměřeně velkou dávku toxických látek. Pokožka těla tvoří rozsáhlou plochu pro absorpci látek zvenčí. Obzvláště po ozařování se stává pokožka extrémně citlivou. Nemám tedy zapotřebí dobrovolně používat něco by mohlo přitížit. Problémů způsobených léčbou je více než dost a pokud si mohu jeden ušetřit, udělám to. A VOONO? To ke mně přišlo samo jako vždy ve správný čas. Konkrétně tedy v době, kdy jsem se rozhodla své vlasy barevně oživit šetrnou a přírodní cestou.
fbt
Jaký je Váš lifestyle? Preferujete zdravý životní styl? Jste veganka/vegetariánka? Kupujete BIO a EKO produkty?
Velké procento svého dospělého života jsem se věnovala i zdravé stravě. A ano, dá se říci, že nemocí se to u mě ještě více prohloubilo. Nejsem zaškatulkovaná do žádné stravovací kategorie. Jsem jen maminka s velkým množstvím zdravotních obtíží. Nesnesu po léčbě například lepek a laktózu a nedávno také zjistili alergii na některé druhy masa. Zkoušela jsem se do některých stravovací skupin zařadit, ale jak bývá u mě zvykem, ani jedna nevyhovovala. A tak jsem se jako vždy rozhodla vše dělat svojí vlastní cestou, zapojila jsem od všeho trochu k mé vnitřní spokojenosti. V mé kuchyni tak objevují jak prvky RAW, VEGAN i PALEO. Často hledám i alternativu k tradiční české kuchyni, abych vyhověla i manželovým stravovacím požadavkům. Velmi ráda v kuchyni experimentuji a zkouším stále nové věci, takže je pro mě každé jídlo nová výzva, do které se ve většině případů pouštím společně se synem. Přiznám se, že BIO a EKO až tolik neřeším, ale co můžeme, to si rádi vypěstujeme sami nebo dostaneme od babiček.
Jak probíhá váš běžný den?
Průběh mých dní úplně typický není, většinou je přizpůsoben synovi a také tomu jakou máme náladu a co chceme ten den podniknout. Typické pro naše dny, ale bývá ranní jóga, pobyt venku na procházce, na kole či v ZOO. Tradičně spolu trávíme čas u vaření oběda či u knížky. A v odpoledních hodinách mýváme rituál u kávy, který si s manželem držíme už téměř deset let. ☺ Pokud mám potřebu a energie mi to dovolí, trávím čas nad rozvojem projektu nebo samostudiem, často pak pozdě do noci jako sova, protože mě to pohltí.
Prozradila byste nám Vaše životní motto? Řídíte se pozitivním myšlením? Kde čerpáte sílu?
Takových mott, která mě životem provází je spousta, teprve dnes je všechny chápu. Také jsme si dovolila si jich už pár vytvořit sama z toho, co mě život naučil, proto je pro mě těžké vybrat jedno konkrétní. Na obraz rodinné fotografie jsem ale například zvolila: „Kapka lásky, je víc než vodopád zlata.“ Co se týče pozitivního myšlení, už ke mně nějak chodí samo. 🙂Mysl jsem už nastavila tak, abych za vším, co se děje našla alespoň jednu pozitivní věc. Snažím se naslouchat svému vnitřnímu hlasua pokud to dělám v souladu s tím, co mě čistí a baví, tak to pramení v to, že pokud budu spokojená já, bude celá rodina. Právě proto na sobě stálepracuji, občas se stane, že se JÁ a JÁ neposloucháme, a to pak zase začínám od začátku. 😀 Takže se snažím, abych vyhověla v první řadě nejprve sobě. Nejvíce sily čerpám hlavně ze syna, ten jí má přebytek. Je to zkrátka můj anděl a také se nadále čistím při psaní, sportech nebo vaření.
Jaké jsou Vaše sny a přání v životě? Máte nějakou misi?
Možná to bude znít absurdně, ale mám pocit, že celý život je ta MISE. To, co se naučím mohu předávat dál. Pokud jde o sny, tak ty máme s manželem společné, v první řadě být co nejvíce při ZDRAVÍ, spokojeně žít v domě, který se usilovně pokoušíme přes všechna úskalí již přes rok a půl dovést k výstavbě a pokud nám k tomu někdy v následujících letech přibude ještě holčička, budeme asi v sedmém nebi. ☺
Děkujeme za krásný rozhovor!
